Kontrolní hlášení od roku 2016

Osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně budou mít počínaje 1. 1. 2016 (pravděpodobně v rámci slibovaného snižování administrativní zátěže podnikatelů) povinnost poskytnout údaje z daňových dokladů. Tyto údaje se budou vykazovat v kontrolním hlášení na základě vystavených a přijatých daňových dokladů (včetně zjednodušených daňových dokladů) a dalších dokladů o dodání zboží nebo poskytnutí služeb.

Jak je již zvykem, s povinností podávat kontrolní hlášení se pojí řada nejasností. Někteří z Vás možná obdrželi na podatelně FÚ těžko čitelný leták, případně zprávu do datové schránky, SMS nebo e-mail. Zásadní informace se ani v jedné formě nedočtete. S jistotou si však můžeme říci, že se zpracování DPH výrazně komplikuje.

Kdy?

Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce (bez ohledu na zdaňovací období plátce, tj. plátci s měsíčním i čtvrtletním zdaňovacím obdobím podávají kontrolní hlášení za kalendářní měsíc). V praxi to znamená, že právnické osoby s čtvrtletním zdaňovacím obdobím, které byly zvyklé nám předávat doklady jednou za kvartál, budou muset vše připravit alespoň jednou za měsíc tak, abychom byli schopni zpracovat kontrolní hlášení. Poprvé tedy musí tuto povinnost splnit za měsíc leden 2016 do 25. února 2016.

Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání k DPH (tzn. měsíčně nebo čtvrtletně – podání kontrolního hlášení ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH). Poprvé tedy musí tuto povinnost splnit za první kvartál roku 2016, tedy do 25. dubna 2016.

Kontrolní hlášení může být řádné, opravné nebo následné. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení. Pokud nás však správce daně vyzve k podání následného hlášení z důvodu zjištění nesrovnalostí, máme na podání následného hlášení 5 kalendářních dnů. Je hezké, jak se nám správce daně snaží tuto problematiku ulehčit používáním lhůty pěti dnů, přičemž někdy je  tato lhůta počítána v kalendářních dnech, někdy v pracovních.

Jak?

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup (formát XML). Ti, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, ji mohou pro podání využít. Ostatní budou hlášení podávat přes portál EPO buď datovou zprávou ověřenou elektronickým podpisem, nebo bez el. podpisu, ale budou muset doručit tzv. E-tiskopis do 5 kalendářních dnů na podatelnu FÚ. Pokud neexistují data pro kontrolní hlášení (plátce ve zdaňovacím období neuskutečnil ani nepřijal zdanitelné plnění), kontrolní hlášení se nepodává. Je však možnost podat negativní (nulové) kontrolní hlášení a zamezit tak případné pokutě za nepodané KH.

Co když Vás správce daně vyzve?

Nebylo-li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 kalendářních dnů od oznámení této výzvy.

Správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil.

Plátce je povinen do 5 kalendářních dnů od oznámení výzvy nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Správce daně doručuje výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky nebo

(a teď si raději sedněte a pevně se držte)

prostřednictvím veřejné datové sítě (e-mailem) na elektronickou adresu plátce.

Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

Sankce?

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu ve výši:

a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d) 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Výše pokut ve spojení s krátkými lhůtami je extrémní. Můžeme si představit například situaci, kdy správce daně e-mailem vyzve ke změně, doplnění čí potvrzení údajů uvedených v kontrolním hlášení a tento e-mail například uvízne někde ve SPAM filtru. Snadno tak promeškáte 5-ti denní lhůtu a automaticky Vám tak vznikne pokuta ve výši 30 000 Kč.

Na co si dát pozor?

  1. U kontrolních hlášení neexistuje toleranční lhůta 5 pracovních dní tak jako pro daňová přiznání
  2. Podání KH je možné pouze elektronicky
  3. Rozdílnosti při použití lhůty v kalendářních a pracovních dnech pro podání následných hlášení
  4. Doručení výzvy správcem daně je možné e-mailem
  5. Extrémní výše pokut
  6. Pokud máte vlastní účetní, doporučujeme Vám si minimálně po dobu její nepřítomnosti zajistit vzhledem k 5-ti denním lhůtám a extrémním sankcím zástup, případně dohled. Tyto služby Vám můžeme nabídnout. Zaslat poptávku

 

Na závěr si Vás dovoluji ujistit, že klienti naší daňové a účetní kanceláře se nemusejí ničeho obávat. Na všechno budeme připraveni jak softwarově, tak vědomostně a uděláme vše pro to, abyste změny pocítili co nejméně. Abychom však byli úspěšní v překonávání těchto nástrah, budeme vyžadovat více než v minulosti oboustrannou aktivní spolupráci a předávání všech podkladů v dostatečném předstihu.

 

Václav Mála

podpis

 

 

 

 

Aktualizace dne 1.12.2015

Dle webových stránek AMSP ČR probíhají diskuze se státní správou o zmírnění sankcí. Hlavní diskutované body jsou:

  • Vyhlášení tolerančního období, minimálně 3 měsíce po zavedení kontrolních hlášení k DPH. V tomto období by současné sankce nebyly aplikovány. Toto období bez sankcí by umožnilo poskytnout prostor na doladění případných nedostatků a odstranění nezáměrných problémů. Důvodem je i to, že původně plánované testovací rozhraní nebylo spuštěno dle slíbeného termínu k 1.11.2015.
  • Variabilita sankcí vázaných k reakci daňového subjektu na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Tyto sankce by měly být předmětem správní úvahy správce daně, tj. výše udělené sankce by měla zohledňovat význam a dopad porušené povinnosti, pokud vůbec dopad reálně je, jakož i míru součinnosti daňového subjektu (firmy). Paušální sankce bez tohoto posouzení představují aplikaci principu „kolektivní paušální viny“, což odmítáme.
  • Lhůta pro správce daně pro „speciální“ výzvu týkající se podaného kontrolního hlášení. Správce daně totiž není vázán žádnou lhůtou na rozdíl od poplatníka. Současně jde i o to, prodloužit lhůtu pro povinnost firmy k podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně k doplnění, změně či potvrzení údajů z „5“ na alespoň „5 pracovních“ dnů.