První vlna EET

Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale dne 1.12.2016 musí někteří z nás v rámci první vlny EET začít zasílat účtenky finanční správě. Dovolil jsem si pro naše klienty připravit rychlý přehled, kde najdete, co byste vlastně měli správci daně odesílat, co byste měli mít na účtence, co a jakým způsobem byste měli oznámit svým zákazníkům a další informace – rychle a stručně.

Prvních šest kroků k úspěšné evidenci tržeb podle zákona o EET

1) Získat autentizační údaje

Autentizační údaje můžete získat prostřednictvím datové schránky nebo osobně na FÚ. Přes datovou schránku trvá přidělení autentizačních údajů nejméně 3 dny, pokud jste tedy začali EET řešit až dnes, bude pro vás lepší zajít na FÚ osobně, kde vám údaje dají na počkání.

2) Přihlásit se na web EET

Získané autentizační údaje použijete pro přihlášení do webové aplikace EET na níže uvedené adrese.

https://adisdpr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/auth/LoginPage.faces;jsessionid=A28C2B2EA083319FBD1A29372C83C9BC.ep1ap7

3) Zadat všechny provozovny

Po přihlášení do webové aplikace EET zadáte požadované údaje o vašich provozovnách.

4) Stáhnout certifikát

Následně si stáhnete certifikát. Při generování certifikátu po vás bude systém požadovat libovolné heslo. Dobře si ho zapamatujte, protože ho budete potřebovat v následujícím kroku.

5) Nainstalovat certifikát do pokladny

Získaný certifikát nainstalujete do pokladního zařízení. Ve většině případů to funguje tak, že certifikát nahrajete na flashdisk nebo jiné paměťové zařízení, z kterého je pokladna schopna certifikát načíst. Při načítání certifikátu po vás bude požadováno heslo, které jste zadali při generování certifikátu.

6) Vyvěsit oznámení

Poplatník je povinen mít na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, umístěno informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné, pokud to nevylučuje povaha věci. Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.

Text znění se odvíjí podle toho, zda evidujete v běžném nebo zjednodušeném režimu. Většina prodávajících bude evidovat v běžném režimu, na zjednodušení je potřeba výjimka od správce daně.

text ve znění pro běžný režim: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“

text ve znění pro zjednodušený režim: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“

Text je přesně stanovený zákonem, neměli byste ho tedy upravovat. Forma však stanovená není, můžete tedy text umístit v jakémkoliv formátu na viditelné místo tak, aby byl čitelný. V krajním případě je dle mého názoru možné text napsat hnědou pastelkou na kus toaleťáku a omotat ho kolem pokladního zařízení tak, aby byla zachována čitelnost. 🙂

Náležitosti účtenky dle zákona o EET

  1. Fiskální identifikační kód (FIK)
  2. DIČ
  3. Označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna
  4. Označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována
  5. Pořadové číslo účtenky
  6. Datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve
  7. Celkovou částku tržby
  8. Bezpečností kód poplatníka (BKP)
  9. Údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu

Nemá-li prodejce povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP). Tato situace nastane například v okamžiku, kdy ztratíte připojení k internetu a nebude vám tak zaslán FIK. V tomto případě pokladní zařízení vygeneruje kód PKP, který uvede na účtenku místo FIK. Setkali jsme se ale s tím, že některé pokladny od mobilních operátorů vůbec nepočítali s tím, že vypadne internetové připojení. V okamžiku, kdy jsme výpadek nasimulovali, kód PKP se netisknul a FIK zůstal prázdný. To znamená, že v tuto chvíli nevystavujete účtenky v souladu se zákonem o EET a jste pod hrozbou sankce.

Rozsah zasílaných údajů dle zákona o EET

(1) Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je

a) daňové identifikační číslo poplatníka,
b) označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
c) označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
d) pořadové číslo účtenky,
e) datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
f) celková částka tržby,
g) bezpečnostní kód poplatníka,
h) podpisový kód poplatníka,
i) údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

(2) Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je také

a) celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování,
b) celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby,
c) daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
d) základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty,
e) celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu,
f) celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží.

 

Pod částkami plateb určených k následnému čerpání si můžete představit například prodej dárkových poukazů. Správci daně se odesílá údaj jak o samotném prodeji poukazu, tak o jeho uplatnění v budoucnu. Mezi levnějšími pokladními zařízeními jsem dosud nenarazil na žádné, které by s tímto umělo nějak rozumně pracovat.

 

Závěrem

Závěrem však musím napsat, že jsem se zatím nesetkal s nějakým technickým nedostatkem ze strany správce daně. Všechny problémy, na které jsme dosud narazili, vznikaly ze strany pokladního zařízení. Berme to však tak, že byl dosud systém pouze v testovacím provozu.

Přeji Vám hodně sil a pevné nervy. Pokud by vám nebylo něco jasného, můžete využít například služeb našeho online poradenství.

ZASLAT DOTAZ